Obecně platí, že by krbová vložka měla pokrýt tepelné ztráty v prostoru, který má vytápět. Základním parametrem, který je pro správnou volbu výkonu vložky nejdůležitější, jsou tedy tepelné ztráty. V případě nových domů je výpočet tepelných ztrát součástí projektu stavby. Pokud se jedná o starší nebo rekonstruované domy, u nichž původní projekt nelze dohledat nebo tento výpočet není součástí projektu, je třeba tepelné ztráty stanovit výpočtem.

 


Dalším parametrem, který je při volbě výkonu dobře zohlednit, je způsob provozu vložky. Pokud bude vložka sloužit jako primární zdroj tepla, je vhodné, aby jmenovitý výkon i s určitou rezervou byl dostatečný k pokrytí tepelných ztrát i v nejchladnějších dnech v roce.

 

 

Při výpočtu tepelných ztrát se předpokládá venkovní teplota -15°C. Je zřejmé, že po většinu topné sezóny, na jaře, na podzim a v zimě, kdy se teplota pohybuje okolo bodu mrazu, jsou tepelné ztráty výrazně nižší. Pro krbovou vložku je ideální, pokud je provozována na svůj jmenovitý výkon, v tomto režimu byla vložka testována ve zkušebně a byla deklarována její účinnost. Výrobci vložek dnes často uvádějí v technických parametrech i regulační rozsah, což je rozsah výkonu, na který je možné vložku provozovat. Pokud je však topeniště, které bylo svými rozměry konstruováno na určité množství paliva, tedy určitý jmenovitý výkon, provozované na výrazně nižší výkon, bude celková účinnost procesu spalování nižší. V praxi to znamená, že vložením menší dávky paliva do relativně velkého topeniště, nedojde k dosažení potřebné teploty v topeništi, aby byly správně spáleny všechny částice obsažené v palivu. To má za následek nižší účinnost a zvýšenou tvorbu nečistot, které zůstávají jak na výstelce topeniště, tak na skle dvířek. 

 

 

V případě, kdy je tedy krbová vložka provozována jako sekundární zdroj, je dobré se zamyslet, zda nezvolit vložku s menším výkonem, která bude provozována na svůj jmenovitý výkon v podzimním, jarním a zimním mírném období. Vložka tak bude ve většině případů provozována ve svém nejefektivnějším a čistém režimu. V období, kdy teploty poklesnou (statisticky je u nás v průměru cca 10 dní v roce, kdy je teplota venku -15°C nebo nižší) a výkon vložky nebude dostatečný, bude možné použít primární zdroj (plynový kotel, elektrický kotel a pod. ) k přitápění a doplnění tepla v období zvýšených tepelných ztrát.

 

Pokud nemá objekt tepelné ztráty spočítány projektantem, lze vycházet z metody tzv. "Hrubého odhadu". V takovém případě se vychází z předpokladu, že 1 kw výkonu krbové vložky vytopí: 

  • cca. 40 m3 prostoru - v případě novostavby, nízkoenergetického či pasivního domu 
  • cca. 30 m3 prostoru - v případě průměrně zatepleného objektu 
  • cca. 20 m3 prostoru - v případě chaty, staré chalupy, či jiného špatně zatepleného objektu 
 
Například:

  U průměrně zatepleného objektu o prostoru 120m3 budeme potřebovat spotřebič o výkonu 120 : 30 = 4 kW.